Zdálo by se, že byt v nedávno dokončeném developerském projektu nebude potřebovat žádné zásadnější úpravy. To by si ho ale nesměla pořídit náročná partnerská dvojice z oboru. Noví majitelé, jimiž jsou architekt a fotograf Dimitar Karanikolov a bytová designérka Veneta Nikolova, se rovnou vrhli do důkladné rekonstrukce. Dva roky trvalo, než se z atypického loftového interiéru vyloupnul nový domov podle jejich společných představ. Pořekadlo, že kovářova kobyla chodí bosa, v téhle domácnosti určitě neplatí.
Atypické bydlení na míru
Dimitar a Veneta několik let žili a tvořili v Londýně. Po návratu do Bulharska si začali hledat nové bydlení. V novodobé zástavbě metropole Sofie jim padnul do oka zajímavý podkrovní byt s obrovským potenciálem.
Při pohledu zvenku tvoří jeden z nejzajímavějších prvků celé budovy kupolovitý tvar střechy, pod níž se nachází právě tento byt. Jeho interiér se tak může pyšnit vysokým klenutým stropem, který v nejvyšším bodě dosahuje výšky 4,5 metru. A toho architekt s designérkou pochopitelně využili a těsně ke stropu vestavěli otevřené mezipatro.
Uprostřed města obklopeni zelení
Interiér bytu je propojený a dispozicemi odpovídá rozvržení pokojů na 2+kk. Centrum celé domácnosti tvoří otevřená společenská místnost spojující obytnou zónu s jídelnou, pracovním koutkem a přesahem do kuchyňského koutku. Po celé délce ji ohraničuje obrovská prosklená stěna s výhledem na terasu.
Koupelna ukrytá v černé krychli
Ve středu hlavní obytné zóny sedí masivní tmavá krychle obložená tenkými betonovými panely. Záměrně je usazená přímo na zakončení výtahové šachty, která prochází celou budovou. Uvnitř ní se ukrývá koupelna se sprchovým koutem, umyvadlem a toaletou. Vchází se do ní po několika dřevěných schůdcích. Na ně navazuje žebřík, po němž se šplhá do mezipatra.
S industriálními prvky skvěle pracovala i milovnice kávy Petra, připomeňte si Room tour z jejího úchvatného bytu.
Jídlo, odpočinek i práce
Velký dřevěný stůl se šesti židlemi tvoří základ hlavní místnosti. Ze strany na něj navazuje relaxační koutek vybavený pohodlnou koženou sedačkou, konferenčním stolkem ve tvaru vintage kufru na kolečkách a vestavěnými krbovými kamny. Stěnu za jídelním stolem vyplňuje velká policová knihovna. Za ní si do nejodlehlejšího rohu bytu majitelé schovali klidný pracovní koutek.
Kuchyňský kout není od obytné části oddělen dveřmi, přesto provoz v něm neruší odpočinkovou část interiéru. Pomyslný předěl mezi zónami zajišťuje barový pult, který na straně kuchyně funguje jako klasický ostrůvek.
Vana ve skříni?!
V ložnici si majitelé dovolili několik výrazných prvků. Paletová postel, bíle natřená cihlová stěna za čelem postele či industriální dekorace tu našly své uplatnění. Ústřední bod ale tvoří šatní skříň, která svým designem připomíná lodní kufr. V jejích útrobách se kromě objemného úložiště ukrývá také zabudovaná spodní část vestavěné vany, která je umístěná v mezipatře nad ložnicí.
Vestavěná platforma přímo pod střechou ukrývá zvláštní relaxační zónu s odpočinkovým koutkem a vestavěnou vanou. Příležitostně slouží mezipatro i jako prostor, kde mohou přespat návštěvy.
Zarámovat, co se dá
Majitelé při navrhování interiéru dbali na pečlivě řemeslně zpracované detaily a neokoukaná řešení. Zálibu si našli ve vintage prvcích, hodně je bavily zdobené rámy. Do nich kromě klasických obrazů vsadili i zrcadla, tabulovou nástěnku, nebo dokonce televizní obrazovku. Podobnou zálibu si našli ve výrazných svítidlech, která poutají pozornost.
Terasa jako zahrada
Největší negativum bytu představoval výhled do okolní zástavby. Novou budovu developer postavil velmi blízko stávajícím rezidenčním budovám, a tak majitelé dlouho řešili otázku zajištění soukromí v tak proskleném bytě. Nechtěli se celé dny schovávat za závěsy a žaluziemi, proto se rozhodli využít prostor terasy, která se táhne skoro po celém obvodu bytu.
Terasu z vnější strany vymezili vysokými květináči plnými vzrostlé zeleně. Vytvořili si tím přírodní bariéru, která chrání interiér před zvídavými pohledy a zároveň z bytu nabízí uklidňující výhled na příjemný přírodní štít.
Foto: Minko Minev, Georgi Petev a Dimitar Karanikolov