Tři dospívající děti, jejich dva rodiče a jeden menší byt s dispozicí 2+kk. Že to nejde dohromady? Architekti ze studia l’atelier by s tímto tvrzením rozhodně nesouhlasili. Několik rekonstrukcí malých prostor už mají za sebou, a tak se nezalekli ani ambiciózního projektu kompletní renovace staršího a nevhodně členěného bytu.
Cestu ke kompromisu lze hledat na různých místech. Tady to byla výměra bytu.
Z 2+kk vykouzlili 5+kk
Majitel bytu a zároveň i hlava pětičlenné francouzské rodiny se při loňském hledání nového bydlení pořádně zapotil. Zaskočily ho ceny bytů v Paříži, které se kvůli atraktivitě metropole vyšplhaly opravdu vysoko. Vybrané lokality se rodina nechtěla vzdát, takže musela ke kompromisu přistoupit jinde. Bytovou situaci nakonec vyřešili koupí starého bytu s nevyhovující dispozicí a menší rozlohou. Následně oslovili architekty, kteří se nezalekli poměrně ambiciózního projektu předělávky dvoupokojového interiéru s rozlohou 50 m² pro účely pětičlenné rodiny.
Jak je vidět z plánku, nechybí skutečně nic.
Pravidelné stěny a vysoké stropy
Architekti z l’atelier, Nomadic Architecture Studio, odstartovali svou práci na projektu Michelet důkladnou analýzou výhod a omezení interiéru. Jasným bonusem bytu jsou třímetrové stropy, které ihned slibovaly velký potenciál pro vertikální řešení prostoru. Dalším plusem je čtvercový půdorys bytu se sedmimetrovými obvodovými zdmi. Dvě protější stěny bytu tvoří zároveň součást čelní a zadní strany celé budovy, takže do interiéru vniká spousta denního světla. Hlavní omezení tu představovala nosná zeď vedoucí středem interiéru, ale i s ní dokázali architekti pracovat.
Prosté a geniální. Takové je řešení malého bytu pro velkou rodinu.
Vestavěné skříně mají 3 metry
Vstup do bytu odděluje od hlavní obytné zóny vysoká vestavěná skříň. Obývák tvoří skutečné centrum bytu, odkud se vchází do většiny zbývajících pokojů. Společenskou místnost architekti vybavili vestavěnou pohovkou s úložným prostorem, konferenčním stolkem a dvěma křesly.
Vestavět, co se dá. Klidně i pohovku.
Dcera má vyvýšený pokojík
Velkým průchodem bez dveří se propojuje obývák s kuchyní a jídelnou. Kuchyňská linka je lineární a kompaktně se přimyká k obvodové stěně. Využívá plnou výšku stropů pro horní skříňky s velkým objemem úložného prostoru. Ve středu místnosti se nachází jídelní stůl až pro šest lidí.
A také naplno využít potenciál vysokých stropů.
Každý syn spí ve svém výklenku
Z jídelny se po několika schůdcích stoupá do komůrky, která slouží jako pokoj a studovna dcery. Místnůstka je to malá, ale oddělená a samostatná, takže zaručuje dostatek soukromí. Zbývající dva potomci sdílejí jeden společný pokoj. Každý z nich má aspoň vlastní výklenek na spaní. Starší syn spí na patře přístupném po žebříku, nejmladší chlapec má svůj výklenek ve stěně na úrovni podlahy.
Ve sdíleném chlapeckém dětském pokoji je spousta prostoru pro fantazii.
V bytě se nachází také ložnice rodičů a koupelna se sprchovým koutem. Naproti vchodovým dveřím přes chodbu architekti umístili druhou velkou šatní skříň, která vyplňuje prostor od podlahy po strop, aby měla rodina kde skladovat sezónní věci.
Podobné dřevěné prvky v interiéru měli i Martina a Juro, u kterých jsme se stavili na návštěvu.
Byt počítá s každou situací.
Až se děti odstěhují, byt se přizpůsobí
Byt architekti navrhovali s ohledem na snadnou úpravu dispozic. Rodiče počítají s tím, že se jejich děti budou v následujících letech postupně osamostatňovat a stěhovat do vlastního. Proto projekt od začátku počítal s různými posuvnými předěly, které půjdou do budoucna snadno odstranit, až v bytě nakonec opět zůstane pouze jedna ložnice pro rodiče.
Jakmile se během nadcházejících tří let odstěhují dvě starší děti, chystají se rodiče odstranit stěnu v jejich aktuální ložnici, aby se zvětšil prostor obýváku. Až se odhadem za 10 let odstěhuje i nejmladší syn, pak rodiče propojí oba dětské pokojíky v jeden a vytvoří si z něj svou vlastní ložnici.
Variabilní odvážný interiér, kterému nic nechybí.
Foto: Tim Van de Velde; v2com
