Menu

Domy za milion: Bydlení ze slaměných balíků nadchne svou úsporností

Inspirace 30. 4. 2021
Autor: Anna Jurečková , Městská duše s vášní pro přírodu

Zatímco stavby ze dřeva se u nás těší veliké oblibě, slaměný domek je stále opředen řadou mýtů. Stavební materiál v podobě balíků slámy je přitom dostupnou variantou klasických cihel. Pyšní se několika skvělými vlastnostmi, jako je tepelná i hluková izolace nebo relativně nízká cena. O svou cestu ke slaměnému domovu se s námi podělila Lenka.

Pod pojmem slaměný dům si možná někdo představí chýši jak vystřiženou z afrických cestopisů. Obydlí postavené z balíků slámy se ale na venek příliš neliší od běžného domu. Jediný rozdíl je, že jsou cihly nahrazené krychličkami slisované slámy. Konstrukce je opatřena omítkou, která přírodní materiál ochrání před deštěm nebo hlodavci, což jsou strašáci, kteří spoustu lidí od stavby slaměného domu odrazují. 

Sen o domku se zahradou

Lenka Eywa Večerková strávila celý život ve městě, se svým mužem Vítězslavem a třemi dětmi bydlela v paneláku v Brně, vždy ale toužila bydlet na vesnici a mít velkou zahradu. Že lze postavit domek, jehož základem je sláma, zjistila, když se do realizace slaměného domku pustil bratr jejího muže. Začali jezdit na stavbu pomáhat a na krásném místě v přírodě strávili celé léto.

“Zaujalo mě to, tak jsem si nakoupila knížky a přihlásila jsem nás na kurz přírodního stavitelství. Poté jsme se definitivně rozhodli, že chceme vlastní slaměný dům. Ještě jsme pak jezdili pomáhat na další dvě stavby, abychom nachytali co nejvíc inspirace a vědomostí v praxi, což se ukázalo jako velmi rozumný počin,” popisuje Lenka začátek cesty za svým snem.  “Měli jsme jasno, už to chtělo jen pozemek. Ten se časem povedlo najít a začali jsme stavět,” dodává. 

Střecha osázená sukulenty 

Nyní je pár ve fázi hotové hrubé stavby. Konstrukce je zastřešená, vyplněná slaměnými balíky, na nich je první vrstva hlíny. Dům stojí na betonových patkách a má plastové rozvody vody. Většina materiálu je však přírodní. “Sláma z blízkého JZD, hlína z pozemku, dřevo z místní pily, v podlaze foukaná celulóza,” vyjmenovává Lenka použitý materiál. “Taky se do omítky používá koňský hnůj, který v mokré omítce fermentuje a zpevňuje ji. Střecha bude v našem případě zelená – osázená sukulenty, Ale běžně se dělá i klasická sedlová.” 

Letos zbývá rozvést vodu a elektřinu, rozvést vodu a elektřinu, dodělat podlahu a příčky, postavit akumulační kamna a na závěr omítky a interiér. Ve finále bude mít domek užitnou plochu necelých 100m2, dispozici 3+1. Při využívání slaměných balíku jako stavebního materiálu je potřeba počítat, že mají větší rozměr, zaberou tak více prostoru než klasické cihly. Hodí se spíše na stavbu jednopodlažních domů. 

Co se týče rozpočtu, stanovili si Lenka s Vítězslavem dva miliony korun, počítají ale s tím, že limit překročí. “Jsou lidé, co dokáží postavit slaměný dům už okolo půl milionu korun. To ale není náš případ. My chceme žít ekologicky, ale ne asketicky,” podotýká Lenka.

Marcel a Jarča si zase postavili vlastní zeměloď. Podívejte se na fotky z návštěvy. 

Cesta k soběstačnosti

Důležitým aspektem “slamáku” je ekologie. Kromě toho, že je téměř celý postaven z přírodních a lokálních materiálů, chtějí Lenka s Vítězslavem také udržitelný provoz. V plánu je sporák na dřevo, vlastní studna, separační záchod i využívání šedé vody. Lenka, která pořádá kurzy přírodní zahrady, zmiňuje také permakulturní zahradu a semenaření a další postupy vedoucí k soběstačnosti

Další výhodou slaměného domu jsou skvělé izolační vlastnosti. “Zaujaly nás vlastnosti hliněných omítek, i ekologie s tím spojená. Ve slaměných domech je v létě hezky chladno a v zimě se drží teplo. Hliněné omítky akumulují teplo z kamen a pak ho dlouho vydávají. A vůbec energie domu je prostě živá a harmonizující,” uzavírá Lenka. 

Hlavní nevýhodu vidí pár ve zdlouhavém a pracném postupu celé stavby. Dřevěnou konstrukci stavěl Vítězslav sám, nejnáročnější část bylo dokončení střechy. V některých fázích, včetně zaizolování střechy, si proto raději přizvali na pomoc řemeslníky.

Foto: shutterstock.com

Anna Jurečková

Anna Jurečková, Městská duše s vášní pro přírodu

Jsem novinářka a copywriterka. Od dětství bydlím v Praze a tak ráda unikám do přírody, popřípadě ke knížkám nebo józe. Vím, jak je život ve městě někdy náročný, proto ráda hledám způsoby, jak si ho usnadnit, a píšu o lidech, kteří se rozhodli žít trochu jinak.

Líbil se vám článek? Tak ho pošlete dál