Když chcete bydlet v domě, nepotřebujete k tomu nijak velký pozemek. Když na to půjdete šikovně, klidně se vejde i do nějakých 200 až 300 m². Do extrému dohnali tuhle úsporu místa v Japonsku, kde dokázali moc pěkný a plně funkční domek natěsnat na pouhých 35 metrů čtverečních podlahové plochy.
Home office v přízemí
Mladý manželský pár z Tokia stál před pěti lety před dilematem, jestli si pořídit středometrážní byt, nebo menší dům. Volba nakonec padla právě na dům, protože oba partneři potřebují ke své tvořivé práci hodně místa. Nechali si proto studiem Hiroyuki Shinozaki Architects navrhnout velmi netradiční stavbu, jejíž celé spodní patro slouží jako dva ateliéry.
Dům vyhnaný do výšky
Japonci jsou mistry ve využití malého prostoru. Ono jim taky vzhledem k hustotě osídlení japonského souostroví nic jiného nezbývá. Pozemek, na kterém tento dům stojí, má pouze 70 m², dům přitom zabírá jen o něco víc než polovinu jeho rozlohy. Aby se architekti dostali na konečnou podlahovou plochu 75 m², museli jít do výšky. Oficiálně má dům sice jen dvě patra, disponuje ale také několika mezipatry.
Majitelé už předem věděli, že nechtějí standardní dům. Jejich představy i priority byly od počátku trochu neobvyklé. Co přesně je vedlo k tomu, aby zvolili malý pozemek nepravidelného tvaru v úzkém průchodu mezi domy? „Majitelé chtěli mít dům přímo ve městě, v blízkosti městského parku. A to dokonce i přesto, že by stál na malém pozemku, který by byl obklopený dalšími budovami,“ vysvětluje architektonické studio, které stojí za návrhem domu.
Ledabyle rozmístěná patra
Umělecky založení partneři toužili po vlastním otevřeném prostoru, který bude navíc prosvětlený, variabilní a inspirativní. Architekti jim vyšli vstříc a navrhli interiéry téměř beze stěn. Po vzoru ledabyle rozmístěných poliček na knihy rozmístili jednotlivá patra na několik různých úrovní.
Přes netradiční rozmístění pater, chybějící stěny, řadu sloupů a žebříků místo schodišť je rozčlenění funkcí v domě úplně konvenční. Celý interiér je rozvržen do tří hlavních zón. V přízemí jsou už zmíněné ateliéry. Nad nimi se nachází obývací část rozložená do čtyř místností a několika výšek. Je tu také kuchyně, jídelna a ložnice. V úplně nejvyšší části domu se nachází čítárna a menší skladiště.
Schodiště nahradily žebříky
Architekti navrhli i většinu užitého nábytku, který pak vlastnoručně vyrobil otec majitele domu. Samozřejmostí jsou chytré úložné prostory, kde se počítá s každým možným centimetrem. Tak například „duté“ dřevěné schody slouží i jako polička. Zajímavě je řešeno také osvětlení. Všechna centrální svítidla visí z nejvyššího stropu v domě, mají pouze odlišnou délku, aby mohla osvětlovat místnosti v různých úrovní. O zbytek osvětlení se starají doplňková nástěnná světla.
Japoncům se rozhodně povedlo vytvořit domov, který jinde neuvidíte. A majitelé domu nepochybně při tom všem pobíhání mezi jednotlivými mezipatry nepřijdou o kondičku. Na druhou stranu, bude-li mít některý z nich někdy v budoucnu zlomenou nohu, určitě si bude přát, aby měli doma výtah. Nebo aspoň zábradlí.
Foto: Hiroyasu Sakaguchi, Hiroyuki Shinozaki Architects