Zbourat, nebo opravit? Tuhle těžkou otázku si před pár lety položili majitelé hliněného domku, který stál v žalostném stavu na předměstí ekvádorské Ibarry. Dům svou druhou šanci nakonec dostal, když si ho vzali do parády architekti, kteří v něm zachránili, co se dalo. A ještě vymysleli něco navíc. Třeba „létající postele“.
Střechu sotva držela shnilá dřevěná konstrukce, podlahu tvořily nrozbité cihly a celý interiér domu působil tmavě a studeně. Pouze pěkně postaru postavené hliněné zdi vypadaly jakž takž zachovale.
Co s tou barabiznou?
Když architekti ze studia Al Borde poprvé tenhle dům viděli, uvažovali, že by ho dost možná bylo nejlepší zbourat. Nakonec se však spolu s majiteli naštěstí rozhodli jinak a při rekonstrukci se dokonce snažili z původní stavby zachránit a zrenovovat, co jen bylo možné.
Opravy se dočkaly střecha, zdi i podlaha
Stavební firma nově vyztužila obvodové zdi a ošetřila i jejich povrch, který je v interiéru částečně přiznaný. Podařilo se tak uchovat rustikální charakter, o který majitelé nechtěli přijít. Pak bylo nutné vyměnit poničená okna i dveře, nalít novou betonovou podlahu a položit na ni dlažbu. Naprostou nutností byla nová střecha. Architekti s její výměnou počítali od začátku projektování. Měli proto spoustu času promyslet, jak nezbytné přeložení střechy a výměnu střešních tašek za šindele využít ve svůj prospěch.
- Interiér se po rekonstrukci změnil k nepoznání.
Levitující spaní
Při budování nové střechy přišli architekti s jedinečným nápadem. Středem krovu vedli nový střešní trám, jímž podélně spojili protilehlé stěny. Zhruba ve vzdálenosti každého metru a půl na tento nosník ještě zavěsili výztuže. Mezi ně pak rozmístili tři postele, které nahrazují ložnice. U stropu zavěšené spací boxy v podstatě nahrazují podkroví. Každý člen rodiny má svou vlastní postel a ke každé posteli vede samostatné dřevěné schodiště. Od originálního řešení architekti nakonec odvodili název celého projektu, kterému djříkají Dům létajících postelí. Prostory na spaní sice běžně bývají uzavřenější, ale o soukromí majitelům v tomto domě příliš nešlo.
- Když máte malý domek, dožeňte chybějící metry u stropu.
Návštěvy jsou vítány
V Ekvádoru stejně jako v celé Jižní Americe mají lidé rádi společnost a ani majitelé tohoto domku nejsou výjimkou. Často k nim chodí na návštěvu příbuzní a kamarádi, čemuž odpovídá i celý interiér. Kuchyň, obývák i jídelna tvoří jediný prostor a zcela oddělena zůstala pouze koupelna.
Klídek mezi domkem a zahradou
K obytné části ještě přiléhá zastřešená a zasklená předzahrádka, která hlavní místnost otevírá směrem do zahrady a poskytuje majitelům trochu klidu a soukromí, když si chtějí chvilku odpočinout od dění v domě.
Foto: JAG Studio, Al Borde & ENOBRA