Menu

H JAKO HALABALA

Legendy designu   |   30. 8. 2022   |   Autor: redakce

Máte doma starý kus nábytku nesoucí řadové označení H od brněnských UP závodů? Můžete si gratulovat!

Proč? Protože se jedná o dnes už vzácný a sběrateli vyhledávaný design pocházející z hlavy Jindřicha Halabaly. Jeho funkcionalistické stolky, poličky či křesla jsou velmi žádané, prodávají se v galeriích a v renomovaných anticích a v renovovaném stavu mají cenu až několika desítek tisíc korun. Nové, vyráběné v autorizované reedici firmou Modernista bývají ještě dražší.

UP, resp. Spojené uměleckoprůmyslové závody, to bývalo v historii československého nábytkářství velké jméno. Asi jako TON nebo Javorina. Továrnu založil Jan Vaněk a od 20. let minulého století se jako jeden z prvních podnikatelů v oboru začal orientovat na masovou výrobu s vidinou vyrábětjednoduchý, účelný a praktický nábytek. Od začátku nepodceňoval strategii prodeje a to, co bychom dnešními slovy popsali jako marketing. Jedním z hesel mj. bylo: „Naším cílem není jen prodávání nábytku, ale hlavně vytváření domovů, v nichž byste byli spokojeni a šťastni.“ Ve vytyčeném směřování později pokračoval v čele podniku Vladimír Mareček a ve 30. letech se do vedení společnosti dostal i Jindřich Halabala. V UP závodech zažil učebnicový kariérní postup:začal zde pracovat v rámci studentské praxe, když ještě studoval architekturu na pražské UMPRUM, pak dostal místo jako šéf pražské prodejny UP v Lucerně. Zažil rozkvět firmy, která se postupně stala největším podnikem svého druhu ve střední Evropě. Měla vlastní pily, továrnu na překližky, továrnu na kovový nábytek a tři továrny na dřevěný nábytek, takže celý výrobní proces byl soustředěn na jednom místě, což bylo nesmírně efektivní a zlevňovalo to i finální výrobky, avšak při zachování nejvyšší kvality. Jindřich Halabala brzy působil jako hlavní designér přímo v Brně a stal se pro UP závody klíčovou osobou. Zodpovídal za skladbu výrobního sortimentu, který měl jasnou identitu a byl moderní. Skladebný nábytek sám navrhoval a zavedl vysokou kulturu prodeje, k jejíž úrovni přispíval způsob prezentace bytového zařízení, instalovaného moderním způsobem tak, že imitovalo skutečnou domácnost včetně všech doplňků, jako byly koberce, lustry, peřiny, ale i brýle či noční prádlo.

Ve stylu UP závodů se propojily funkcionalistické principy Bauhausu s ladnými artdecovými tvary a řemeslem českých truhlářů. Halabalův nábytek se brzy stal součástí většiny československých domácností, které jím mohly být vybaveny od předsíně po ložnici. UP závody totiž vyráběly různé druhy nábytku komody, květinové stojany, konferenční stolky, lampy, křesla, stoly atd.

Legendární jsou zejména židle H 79 s rámy z ohýbaných ocelových trubek a křeslo H 269, které vstoupilo na scénu v roce 1933, ve výrobě setrvalo až do 50. let a jemuž se přezdívalo lyže. Při jeho výrobě byla pro tvarované bočnice použita technologie ohýbaného dřeva. Díky tomuto zpracování mohly opěrky plynule přejít v nohy a vytvořit nosnou páteř křesla. Ikonické je i podobné křeslo s označením H 275. Na první pohled se liší ve dvou prvcích: sedák a záda nejsou spojené v jednom celku, ale tvoří je dva oddělené objemy; a dřevěná bočnice je prohnuta opačným směrem.

Foto: archiv Modernista, Nanovo a Designrobot

redakce

redakce, tady je moje.

Na život ani na bydlení neexistují šablony. Nemáme stejný vkus nebo názory. Jedna věc nás ale spojuje. V našich bytech a domech se nefandí stereotypům.