Návštěvy u zubaře v lidech často vzbuzují nepříjemné pocity, které někdy hraničí až s hrůzou. A přesto existuje jedna, dnes už bývalá zubařská ordinace, kde nakonec zavládla příjemná atmosféra a domácí pohoda.
Ještě nedávno nesloužilo nejvyšší patro jednoho městského bytového domu v italském Miláně k bydlení. Až do roku 2011 zajišťoval tento podkrovní prostor zázemí pro zubařskou praxi. Od té doby se ale hodně změnilo. Zubní lékař přesídlil, podkroví našlo nového majitele a dostalo se do rukou architektům z firmy Plus Ultra studio, kteří jej zrenovovali a rozšířili, aby se v něm dalo pohodlně a moderně bydlet.
Jídelna v čekárně, obývák v ordinaci
Dispozice dříve nebytového prostoru nebyly úplně ideální. Dlouhá vstupní chodba, která kdysi přiváděla pacienty směrem ke dvěma odděleným místnostem, k původní čekárně a ordinaci, musela kvůli nosným stěnám zůstat zachována. Architekti proto nemohli s nepříliš praktickým rozvržením pokojů manipulovat.
Větší pohodlí díky mezipatru
Autoři návrhu rekonstrukce se nakonec rozhodli v takto rozčleněném interiéru využít vyšších stropů a novému bytu vytvořit mezipatro. Navýšili tak podstatně celkovou podlahovou plochu, která má náhle v konečném součtu velmi příjemných 60 m². Nové patro navíc přispělo i k většímu pohodlí a soukromí obyvatel bytu, protože spodní podlaží slouží vytíženějším společenským místnostem a intimnější prostory typu ložnice se přesunuly do mezipatra.
Triky, jak na dlouhou chodbu
Nově odpovídají dispozice bytu 2+1, spodní podlaží přitom zůstalo rozčleněné na dvě křídla. K nim se přichází dlouhou a původně velmi tmavou chodbou. Architekti ji vizuálně rozšířili pruhem zrcadla, které zdobí jednu zeď po celé její délce. Druhou stěnu polepili tapetou s přírodním motivem kmenů stromů. Přírodní tematiku majitelé městského bytu ocenili a navíc ji i hravě proměnili ve funkční prvek, když do suků kmenů na tapetě umístili skutečné věšáčky.
Kuchyně šitá na míru
Jižní křídlo přízemí bytu patří obývacímu pokoji, na středu mezi oběma místnostmi se nachází koupelna se sprchou a toaletou a severní křídlo slouží jako kuchyně propojená s jídelnou. Vybavená je zakázkově vyrobeným nábytkem, aby šlo účelně využít každé zákoutí.
Zajímavý prvek představuje prodloužení dolních kuchyňských skříněk, které kopírují stěnu a plynule přecházejí v nízkou komodu. Ta poslouží jako lavice pro sezení, a když si majitelé pozvou na večeři početnější návštěvu, mohou jídelní stůl uzpůsobit k usazení až osmi hostů.
Ložnice svítí jako lucerna
Do prostoru pod střechou se stoupá přímo z obýváku po minimalistickém ocelovém schodišti, které nezabírá mnoho místa. Vchází se jím do ložnice se samostatnou šatnou a pracovního koutku s prostorným stolem. Horní patro není od spodního odděleno zdí, ale panely z polykarbonátu. Tento materiál propouští světlo, takže při pohledu z kuchyně vyvolává osvětlená ložnice efekt zavěšené lucerny, která mírně ozařuje i prostor pod sebou.
Architekti: Alessandra Castelbarco Albani, Marco Di Nallo – prosím uvést architekty
Foto: Michele Filippi