Kreativní duch cestovatelky Kamily Jasmine je patrný od okamžiku, kdy vstoupíte na pozemek jejího domu. Exotické dřeviny v přírodně upravené zahradě i otevřená terasa obrostlá vínem s bytelným stolem, to vše odráží její lásku k přírodě i cit pro detail. V obytném prostoru pak nenajdete místo, kterému by paní domu nevěnovala svou tvůrčí pozornost. Z bývalé kavárny se jí tak podařilo vytvořit originální a útulné bydlení zářící barvami.
Prostor, v němž se nacházíme, prošel nedávno rekonstrukcí. Řekni nám něco o jeho historii?
Původně sloužil jako bar s kavárnou, kterou jsme s bývalým manželem krátce provozovali v době, kdy byly děti ještě malé. Později jsme bar zrušili a využívali jsme jej především jako ateliér a úložný prostor. Po rozvodu jsem si řekla, že je škoda místnost nevyužít, barový pult jsem nechala zbourat a postupně prostor zařídila jako obývák. Spolu s ložnicí a koupelnou nakonec vznikl samostatný byt.
V bytě máš hodně starých věcí, které renovuješ a různě upravuješ.
Když jsem byla malá, hrála jsem si často u babičky na půdě. Časem jsem získala k věcem, jež mají nějakou historii či příběh, vřelý vztah. Srdeční záležitostí je pro mě zelená kredenc po babičce, která prošla úpravou a opět skvěle slouží. Inspiraci dále sbírám po bazarech, ale i u kontejnerů, kde najdete hotové poklady. Příkladem budiž lampa nebo bočnice křesílek, které tvoří základ pro psí pelíšek. Mně už ta hlava tak běží, vidím u kontejneru nějaké harampádí a už mi naskakuje, co by se s tím dalo udělat. Dost nábytku mám také z bazaru, vše pak upravuji novým nátěrem nebo čalouněním.
Na jaký úlovek jsi nejvíc pyšná?
Úžasná koupě byla postel, kterou jsem upravila na gauč. V bazaru ji nabízeli velmi levně, když jsem si pak vyhledala na internetu původ, zjistila jsem, že se jedná o indický dovoz, a tudíž o dost drahou věc. Dřevo mělo původně světlou barvu, proto jsem ho vyčistila, namořila, obrousila, nalakovala a na závěr koupila látku a očalounila.
Kde jsi získala zkušenosti s opravami a repasováním nábytku?
S manželem jsme začali experimentovat ve stylu pokus–omyl. Postupně jsme získali zkušenosti a občas jsme i něco vyrobili na zakázku. Vzpomínám si na úžasné lékárenské šuplíky! Až mě pak mrzelo, že si pro ně lidi přijeli a odvezli si je. Byly opravdu luxusní, už jsem nikde takové neobjevila.
Hodně inspirace čerpáš ze svých cest, především ze Srí Lanky, do které se ráda vracíš. Čím tě tato země tak okouzlila?
Srí Lanka je krásná země, člověk se v ní velmi zklidní, pozná, že lidi v chudších zemích dokáží vyžít s málem a hlavně se na sebe dokážou usmívat. Když jsem po čtyřech týdnech odlétala, tekly mi slzy. V duchu jsem si říkala, že jsme z té krásné země viděli tak málo, že se musím vrátit. A vrátila jsem se tam ještě čtyřikrát.
Zaujaly mě všechny ty navázané drobnosti, které máš různě po bytě.
Ty jsou také ze Srí Lanky, ale i odjinud. Předměty, které se mi líbí, si přivezu domů a tady je pak vyvážu na kus provazu. Říkám jim navázané suvenýry. A tady mám zavařené dovolené. Věci, které najdu, ukládám do sklenic podobně jako okurky.
Kolem vidím také hodně obrazů, jeden právě stojí rozmalovaný na malířském stojanu. Tvoje práce?
Ano, pokud mi zbývá čas, maluji. Maluji olejem, ten mám nejradši. Inspirací ze Srí Lanky jsou sloni a Buddha, které jsem malovala hned po příjezdu domů. Také mě baví šít obrázky z látek a aplikovat na ně různé motivy. Nápadů mám hodně, ale času málo. Začala jsem chodit do práce a ta mě bohužel od koníčků zdržuje.
