Menu

Kovostavby

Inspirace   |   28. 12. 2021   |   Autor: redakce

Příbytky, které jsou téměř ihned připraveny k obývání

Správně bychom ale měli spíš napsat smontovány, protože na rozdíl od klasických zděných staveb se kontejnerové domy nestaví, ale skládají rychle jak stavebnice.

(Foto: archiv Blokki)

O fenoménu minidomků neboli off-site architektury nebo také tiny housingu toho ze všech stran slýcháme stále víc a víc. Není divu. Na realitním trhu je zajímavého bydlení, které by současně bylo finančně dostupné, žalostný nedostatek. Také nechuť lidí se vázat na jedno místo zesiluje, láká je nomádská svoboda. Takže po mobilheimech, obytných maringotkách nebo domečcích na kolečkách či jen na několika pilotech zahloubených do země se zvyšuje poptávka. S těmito mobilními obydlími je ale jedna potíž. Pokud na ně nemáte vlastní finance, banka vám na ně nepůjčí. Jinak je tomu v případě malých dřevostaveb, na které už povětšinou potřebujete vynaložit vyšší pořizovací náklady. Existuje nějaké řešení, které by stálo mezi a bylo jako chytrá horákyně, oblečená-neoblečená, postavená-nepostavená? Existuje, jsou jím takzvané kontejnerové domy.

Z většiny se vyrábějí z vysloužilých lodních transportních kontejnerů a mohou sloužit k rekreaci, ale i k bydlení, dokonce celoročnímu. Kontejner se nabízí využít plnohodnotně nebo jen jeho část, případně jako doplněk v klasické stavbě či interiéru. Lze v nich použít standardní vnitřní vybavení, okna a dveře i povrchy jako u běžných staveb a na výběr máte i nejméně finančně náročnou variantu, kdy si kontejner koupíte sami a necháte na zakázku přestavět, přičemž šikovnější z nás dokážou řadu řemeslných prácí zastat sami. Nebo můžete přijít až k hotovému a obrátit se na specializovaná studia, která se prodejem již upravených kontejnerových modulů zabývají.

(Foto: archiv Blokki)

Rychlá stavba

Nejnáročnější na celé stavební operaci kontejnerového domu je položení základové desky a napojení na sítě. Pak už jde jen o to, kontejner nebo vícero kontejnerů dopravit na místo a nainstalovat do požadované kompozice. Kde by zděný dům nebylo možné postavit, tam často kontejner umístit lze, nároků na pozemek nemá tolik. Jen člověk musí zohlednit, že kontejnery na místo dopraví kamion (jeden kontejner váží minimálně 11 tun), takže ideální je rovná plocha u silnice. Mimo hru se ocitá třeba místo na svažitém kopci u lesa jen s úzkou vyšlapanou přístupovou cestou nebo lokace v chráněných krajinných oblastech nebo v jejich blízkosti, kde úřady tento typ objektů nepovolují. Samotná stavba je velmi rychlá, průměrně trvá šest až osm týdnů, což se ještě výrazně zkrátí, jestliže nebudete provádět vyřezání oken a dveří, izolaci a výměnu podlahy (originální překližkové podlahy kontejnerů bývají ošetřeny silnými pesticidy) na místě, ale předem v jiné lokalitě nebo pokud si kontejner objednáte už upravený.

Udržitelnost

Z řešeného vyplývá, že jako modulární stavby jsou kontejnerové domy extrémně šetrné k životnímu prostředí. V jejich případě neprobíhá žádná hlučná a prašná stavba, zároveň se šetří cenné zdroje jako dřevo, cihly a cement, které jsou nezbytné k výstavbě konvenčního domu. V případě kontejnerového domu vlastně upcyklujete, využíváte již existující materiál a také předcházíte tomu, že by mohl být roztaven, což se děje tisícům odložených a nevyužívaných kontejnerů a což není ekologicky přijatelné.

Flexibilita a mobilita

Na kontejnerovém bydlení je fantastické, že se dá zvětšovat i zmenšovat podle potřeby. Ke stavbě domu lze využít kombinace různých kontejnerů, různě je zkracovat nebo naopak prodlužovat. A to nejenom co do šířky, ale také výšky, nastavovat o patra. Strop jednoho ze spodních modulů je možné využít jako terasu nebo tzv. zelenou střechu, pod převisem kontejneru zase vytvořit parkovací místo. Nadšenci kontejnerové architektury si také chválí flexibilitu funkční. Když vás v kontejneru přestane bavit bydlet, můžete ho rychle změnit na komerční výstavní nebo prodejní stánek, kavárnu, kancelář nebo showroom, zahradní domek, dokonce se hodí i jako základ pro bazén.

Velkým problémem není ani změna místa. Pokud se rozhodnete svůj stávající pozemek prodat a přestěhovat se na nový, vezmete si své bydlení „jednoduše“ s sebou.

(Foto: archiv Mocobs)

Originalita a odolnost

Koupě kontejnerových modulů je cool. Netradiční minimalistický, industriální charakter objektu umí zaujmout široko daleko, ovšem nabízí se i způsob maskování. Fasádu kontejnerového modulu totiž můžete nechat přiznanou, ocelovou, ale také nechat obložit dřevem. A to už málokdo pozná, že nejde o malou moderní dřevostavbu. Plusem je i festovnost – kontejnerový dům vydrží i v extrémních podmínkách, jako je například vítr o rychlosti až 160 kilometrů v hodině. Konstrukce je navíc odolná vůči škůdcům, jako jsou hlodavci nebo hmyz. I když máte v modulu dřevěné podlahy nebo dřevem obložíte fasádu, nemusíte se bát. Škůdci totiž poškodí maximálně vnější obklady nebo nějaké vnitřní úpravy, ale konstrukci domu to nijak nenaruší.

Finanční dostupnost

Správně navržená modulární budova bývá až o 30 procent výhodnější v porovnání se zděnou stavbou. Samozřejmě záleží na tom, jestli vlastníte vhodný pozemek a jestli je už zasíťovaný a zahrnutý do územního plánu.

Zároveň je ale férové říct, že ve výsledku se můžete dostat na podobné náklady jako s dřevostavbou nebo domem. Záleží totiž na tom, jak moc nízkonákladové nebo luxusní úpravy a vybavení kontejneru(ů) zvolíte. Pro hrubou představu se uvádí, že kontejner měřící kolem 12 metrů (do 25 m2) vyjde přibližně na 560 tisíc korun, doporučujeme se podívat na web kontejnerovedomy.cz a využít jeho konfigurátoru nebo si nechat předložit cenové nabídky od vybraných studií.

Na zvyšující se zájem klientů po kontejnerovém bydlení už stačily reagovat i bankovní domy. Jako první začala poskytovat půjčku bez nutnosti ručit jinou nemovitostí Hypoteční banka z konsorcia ČSOB. Podmínkou pro udělení hypotéky je jistá míra nemobility – aby byl dům spojen se zemí pevným základem pomocí betonového pásu, desky nebo zemních vrutů. Také to, aby byl určený k trvalému bydlení, takže musí být standardně napojen na inženýrské sítě a po jeho dokončení musí být zapsán do katastru nemovitostí a získat číslo popisné. Ale nabízí se i hypotéka na čistě mobilní bydlení, u té se však ručit jinou nemovitostí musí.

Pořídit si kontejnerové bydlení znamená také pootevřené dveře k různým dotacím na pasivní domy, v projektu Dešťovka, na fotovoltaiku. Celkově je teoreticky možné dosáhnout až na 835 000 korun, a to nepočítáme s dotací na zelenou střechu (až 55 000 Kč).

Kontejnerovou architekturou se zabývá rostoucí počet studií a společností – známé jsou modulární domy Blokki, ContainHotel v kempu na břehu Labe u Litoměřic postavili Artikul architekti, na Ortenově náměstí v Praze zase architekti studia Collarch ze tří starých kontejnerů vytvořili kavárnu, experimentální prototyp soběstačného kontejnerového domu navrhl Vojtěch Valda… Pozornost na sebe strhávají i firmy, které kontejnery neupravují, ale pro různé účely přímo vyrábí – a linková kvalita provedení je tak obrovskou předností. Jedná se například o společnost Warex, Mocobs, ale především Koma Modular z Vizovic, která na podzimní přehlídce Designblok představila novou řadu Fashion Line Relax, jejímž signifikantním prvkem jsou zaoblené rohy. Projekt Fashion Line Relax vznikl ve spolupráci s designérkou Adélou Bačovou. Všechny díly jsou promyšlené tak, že nelze zvolit špatnou konfiguraci, která by narušila výsledný vzhled. Můžete si vybrat barvu bočnic, rámu terasy a obložení fasády.

(Foto: archiv Koama Modular)

Kontejnerové domy mají i svá úskalí, především omezený prostor standardizovaných rozměrů. Do úzké nudle se nevejde moc nábytku, vhodné je tedy zainvestovat do polohovatelného vestavěného nábytku na míru. Hrozí i možná koroze konstrukce vlivem špatného rosného bodu. Nešetřete tedy na silné izolaci, která ale bohužel ještě víc ubere z už tak dost úzkého interiéru.

(Foto: archiv Mocobs)

redakce

redakce, tady je moje.

Na život ani na bydlení neexistují šablony. Nemáme stejný vkus nebo názory. Jedna věc nás ale spojuje. V našich bytech a domech se nefandí stereotypům.