Akční recyklátor starých věcí a kouzelník, který umí neskutečné věci se dřevem, to vše je Lukáš Walter. A navíc také cestovatel, hipík, otec dvou holčiček a majitel domku s velkou zahradou a truhlářskou dílnou. V ní realizuje nápady do svého „prostředí“ a taktéž v tandemu s Robertem Dvořákem autorský design pod značkou Lukas&Robertson. Z návštěvy jsem odjížděla s pocitem, že působivé bydlení se nemusí pořizovat za miliony. Stačí dobře vidět, vnímat krásu kolem sebe, mít nápady a srdce na pravém místě.
Lukáši, kdy ses rozhodl vyměnit Prahu za život venku v přírodě?
Řekl bych, že mě ovlivnilo setkání s mou současnou manželkou Norou. Začal tím příběh lásky a ten dal impuls celému našemu tvoření, včetně vytváření našeho rodinného prostředí. Přestěhovali jsme se z pražských Dejvic před pěti lety a postupně se zabydlujeme.
Dílna je pro Lukáše Waltera opravdovým královstvím.
Přišel jsi k hotovému, nebo tě čekalo hodně práce?
Šíleně práce a ještě stále čeká. Po nastěhování jsem myslel, že se snad zblázním. Věděl jsem, že budu muset úplně vše předělat a jen jsem si kladl otázku, jak rychle to dokážu zvládnout! Když už jsem z toho skoro nespal, řekl jsem si dost a pomalu začal na proměně pracovat. Dnes vím, že zařizovat by se naopak mělo pomalu, stejně jako žít. Máte čas vnímat a vidět věci kolem sebe lépe.
Lukáš je také velkým milovníkem nalezených věcí. Staré věci podle něj nepatří do koše, ale do dílny.
Měl jsi o svém bydlení nějakou představu?
To je právě to, dokážeme si představit, jak by měl vypadat náš partner i přátelé, ale těžko se popisuje naše bydlení. Vše se tvoří v procesu. Představu jsem však měl o jeho atmosféře, musí být příjemná na pohled i na dotek, všichni lidé, rodina i mí přátelé, se v něm musí cítit doma. Opravdu doma, ne jako doma.
Ze zastřešené verandy, kde tráví Lukášova rodina nejvíce času, se vchází přímo do kuchyně.
Jeden z dalších Lukášových úlovků je i tahle truhla na nábojnice. Stačilo ji jen opravit a nechat tehdy tři a půlletou dcerku, aby ji pomalovala podle svého.
Procestoval jsi kus světa, neřekl sis někdy – takhle bude jednou vypadat i můj byt?
Viděl jsem opravdu hodně působivých míst, ale když si má člověk budovat své vlastní sídlo, nelze se zařizovat podle nějakého vzoru. Tvořit repliku považuji za zbytečnost.
V domě zůstala původní luxferová okna, která Lukáš zachoval, a jejich okolí ještě vyzdobil působivou mozaikou z keramických střepů.
Tvůj dům je plný krásných věcí. Co je pro tebe při zařizování podstatné?
Baví mě recyklace. Staré věci mě inspirují a vím, že se za nimi skrývá příběh.
V Lukášově pracovně najdeme vše, co má rád. Kromě retro nábytku a hinduistického koutku také hudební nástroje a legendární vinyly.
Lanové zábradlí vyžadovalo nejen skvělý nápad, ale také precizní práci.
V obývacím pokoji vytvořil Lukáš působivou a velice originální dekoraci z barevných lahví.
Vykouzlit toaletku do ložnice ze starého ponku a dřevěné hoblice nebyl pro Lukáše žádný problém.