Ondřej Šimek si na pražských Vinohradech otevřel sympatický podnik Putica. Do jeho bistra/restaurace se lidé vrací nejen díky dobrému jídlu, ale také kvůli originálnímu a příjemnému interiéru. Putica má styl, není přitom snobská ani pozérská a dá se tu pořídit výborné jídlo za rozumné peníze.
Ondřeji, kdo je autorem vizuální podoby restaurace?
Já se společníkem. Měli jsme vizi a tu jsme si také sami zrealizovali. Osobně se mi líbí dřevo a bytelné materiály. Baví mě něco vymýšlet a hledat věci za rozumnou cenu. Začali jsme novým barem, který jsme navrhli a zrealizovali z palet. Nad něj jsme umístili nabídkové cedule, na něž se píše stejně jako na tabuli křídou. Poté následovaly další úpravy prostoru, umístění zrcadel, stolů, svítidel. 
Ondřejovi trvalo téměř rok a půl, než se společníkem našli vhodný prostor a Puticu otevřeli.
Industriální prvky ve spojení s drobnými artefakty působí dobře. Moc se mi líbí velká malovaná zrcadla, kdo je autorem těch kreseb?
Sochařka a zároveň má sestřenice Josefína Jonášová. Asi po čtrnácti dnech, kdy jsme rozjeli provoz restaurace, jsme ji přizvali, aby prostor doladila a obohatila o své nápady. Zrcadla ji hned zaujala a vymyslela na ně kresby s motivy, které se dotýkají gastronomie. Originální je také její další koncept, a to gastrosexualista ve výloze restaurace. Nasvícený objekt přitahuje zraky kolemjdoucích, hosté si jej často fotí. 
Není nad to, když máte výtvarnou umělkyni přímo v rodině.
Pozornost přitahují také zajímavá a vtipná svítidla. Stínidla z cedníku nebo zavařovacích sklenic sem dobře padnou. Odkud berete inspiraci?
Před čtyřmi lety jsem odjel do Budapešti a chodil jsem záměrně po designových restauracích a kavárnách. Překvapilo mě, kolik jich tam je a jak nápaditě jsou zařízeny. Dost věcí se mi tam líbilo, nafotil jsem si je a pak se jimi inspiroval. Když jsme zařizovali Puticu, nápady se hodily. Například světla jsem si osobně navrhoval i vyráběl. Hodně mě to baví. Kromě toho spolupracujeme s jedním kamarádem z Liberce, který vlastní obrovské sklady a v nich má množství zajímavých věcí. Jednou za rok za ním zajedeme, projdeme se a něco vybereme. Protože je velmi šikovný a nemá problém cokoliv vyrobit, dáme hlavy dohromady, něco vymyslíme, on pošle návrhy a následně je po konzultaci zrealizuje. Tak vznikly i industriální lampy v přední části restaurace.
Necháme se překvapit, jaké osvětlení se v podniku objeví po Ondřejově návštěvě Mexika.
Všímají si hosté všech těch zajímavých věcí, které zde jsou?
Hodně, zejména cizinci, ale i mnozí Češi. Vzpomínám na Mexičany, kterým se líbila světla. Personál je poslal za mnou a oni hned přišli a říkali, že ta světla jsou super a že v Mexiku mají kamaráda, který se něčím podobným krásně živí. Tak jsem si vzal na něj kontakt a asi se za ním brzy pojedu podívat. 
Název Putica je trochu matoucí. Rozhodně se nejedná o žádnou „čtyřku“, kterou název evokuje.
Zazněly i jiné názvy, ale nakonec jsme se vraceli k Putice, asi že šlo o jeden z prvních nápadů a také si hraje s kontrastem toho, co evokuje a co ve výsledku je. Nechceme být čtyřka, ale také se nechceme řadit mezi luxusní restaurace. Chceme něco mezi.  V létě funguje na chodníku před Puticou moc příjemná zahrádka.
