Tuhle písničku o touze proměnit v záložně pětku za dva měsíce ve tři tisíce mi do paměti natrvalo vepsal strejda. Rád si ji zpíval. Sám se s ní potkal někdy v sedmdesátých letech v české filmové komedii Řeknem si to příští léto, kde ji na venkovské tancovačce zapěl tehdy mladý Ondřej Havelka v roli možná ještě mladšího traktoristy Karla.
Aby se z desetikoruny za dva měsíce staly tři tisíce korun, to by musela ona záložna dávat roční úrok několik tisíc procent, což je samozřejmě zcela mimo realitu. Nicméně přání dobře a bezpečně zhodnocovat své peníze má dnes snad každý alespoň trochu moderně uvažující střadatel. Výjimkou jsou možná jen nenapravitelní staromilci, co spoří pod polštář anebo na běžném účtu s téměř nulovým úročením, a je jim jedno, že tam reálně mají rok od roku méně.
Mezi tradiční způsob rodinného spoření stále patří stavebko. Barometr obliby spoření, který tvoří svým hlasováním návštěvníci stránek Asociace českých stavebních spořitelen, dokonce eviduje stavebko jako nejoblíbenější způsob tvorby úspor. Na dalších místech jsou drahé kovy, penzijní spoření, spořicí konto či starožitnosti.
Svou roli hraje nejen úročení, ale i státní podpora stavebního spoření. ČMSS k tomu přidává úrokový bonus za pravidelné spoření a aktuálně až do konce března poskytuje dětem a mladým lidem do 26 let uzavření nového stavebka na 200 000 Kč zdarma. Tedy bez vstupního poplatku. A jakého zhodnocení tak dosáhnete? Spořitelna uvádí, že průměrné roční zhodnocení vkladů činí po šesti letech až 3,5 procenta.
