Menu

Prodlužte si interiér domova o zimní zahradu

Inspirace   |   22. 2. 2022   |   Autor: redakce

Milujete zeleň a chtěli byste jí být stejně blízko, jako když v létě sedíte na terase? Líbí se vám relaxace v blízkosti květin a na dosah stromů, rádi se koupete v denním světle nebo meditujete za zvuků kapek bubnujících na okno, když prší? Jestli jste na všechny otázky odpověděli ano, pak je na čase uvažovat o vybudování zimní zahrady.

Kde a z čeho ji postavit, jak zařídit a co dodat pro milou atmosféru?

Dříve byly zimní zahrady symbolem luxusu, mívaly je zámky i prvorepublikové vily. Co platívalo tehdy, nemusí platit dnes. Nemusíme patřit mezi elitu, abychom si zimní zahradu mohli dovolit. Pokud tomu okolnosti přejí, klidně si ji můžeme vytvořit na balkoně či lodžii městského bytu nebo z nevyužitých půdních prostor. Kdo říká, že musí být v přízemí? I když zimní terasa přistavěná k domu v parteru zahrady nadále zůstává ukázkovým příkladem. Také se vůbec nemusíme držet zažité představy, co v ní zřídit. Vybavení křesílky se stolkem nebo pohovkou nachystanými na čaj o páté není povinné. V zelené oáze je možné si udělat atypickou pracovnu, ateliér, dětskou hernu, prostor k praktikování jógy nebo wellness zónu s běžeckým pásem a vířivkou, k vidění jsou i velmi podařené úpravy na kuchyňský kout s jídelním stolem. Popřemýšlejme tedy nejprve nad účelem a podle toho také volme, do jaké míry bude zimní zahrada propojena s domem, jestli ji budeme využívat celoročně – a z toho vyplývající požadavek na to, jak si ji představujeme temperovanou. Vybudovat lze i úplně oddělenou zimní zahradu, ačkoli taková stavba je už spíš samostatná oranžerie. Také se nesvazujme představou, že musí vůbec vzniknout na místě stávající terasy nebo nahradit pergolu. Není důvod, proč ji nevybudovat na jiné straně domku či vily.

(Foto: Profiltechnik)

KDE?

Obecně platí, že zimní zahrady jsou většinou částečně nebo úplně prosklené přístavby. Mohou být postavené na podezdívce či řešené formou uzavřené bioklimatické pergoly. Pokud nemají být jen větším výklenkem pro rostliny, ale plnohodnotným obytným prostorem, pak by zimní zahrada měla mít podlahovou plochu nejméně 15 m² s hloubkou alespoň 3 m. Ideální nasměrování zimní zahrady je na východ, méně vhodnější na západ (jihovýchod, jihozápad), což vytvoří optimální klima pro rostliny, ale někteří architekti v poslední době zmiňují, že ani severozápad nebo severovýchod nemusí být v současné době oteplování nutně špatným řešením. Své přednosti má i čistá severní strana domu. Příjemněji je zde v létě a v zimě funguje jako dobrá dodatečná tepelná izolace části severní stěny domu. Nevyužijeme zde sice sílu slunečních paprsků, ale pro některé účely, kdy například nechceme v zimní zahradě pěstovat moc zeleně, to při dobré izolaci prostoru trojsklem nemusí být na překážku. Navíc opadá nákladné stínění a klimatizace. V zimě zde však musíme zapomenout na útulnost bez vyšších nákladů na vytápění. Něco za něco.

(Foto: Viva Folio)

JAK?

Nejjednodušší je vyprojektovat zimní zahradu současně se stavbou nového domu. Lépe se tak vizuálně zakomponuje do celkového architektonického řešení, navíc se ve fázi projektu snáze navrhnou i optimální technické souvislosti, například přívod elektřiny a vody včetně bodového osvětlení, možného automatického systému závlahy a v neposlední řadě vytápění a větrání. Mnoho z nás se ale rozhoduje zimní zahradu vybudovat už v předem dané situaci. Když bydlíme v městském bytě, prosondujme si, jaké povinnosti máme vůči ostatním majitelům bytů a zda například není nutné, aby projekt odhlasovali na společné schůzi vlastníků. Když bydlíme v samostatném domě, je dobré si zajít na místní stavební úřad a informovat se, zda úřady v dané lokalitě chápou zimní zahradu jako stavbu a potřebujeme-li pro ni stavební povolení, nebo bude stačit jen ohlášení. Někde se obejdeme bez razítek, jindy si budeme muset připravit ohlášení i základní projekt včetně vypracovaného statického posudku kvůli povětrnostním podmínkám a zatížení střešní konstrukce sněhem, zvlášť pokud se chystáme vybudovat zimní zahradu s větší zastavěnou plochou.

ZA KOLIK?

Cena za zimní zahradu začíná na 100 až 150 tisících, ovšem vyšplhat se může až na milion (průměrně stojí plocha 15 m² kolem 300 000 Kč). Ušetřit můžeme, když zvolíme typovou zimní zahradu namísto zimní zahrady na míru podle individuálního projektu – v tom případě počítejme až s o 25 % vyšší cenou. Dalším tipem na snížení rozpočtu je postavit si zimní zahradu svépomocí, kde se cena zimní zahrady rovná nákladům na materiál a vynaloženému času. Cenu ovlivní především zvolený tvar stavby, konstrukce a nároky na provoz. Jestli si v prostoru chceme jen prodloužit letní sezonu, nebo bude další místností domu, plnohodnotně vytápěnou. Nejčastěji volenou formou bývá zimní zahrada propojená s domem. Obyvatelný prostor je buď plně integrován do domu a temperuje se na plus minus stejnou teplotu, nebo jej můžeme oddělit posuvnými dveřmi, čímž se vytvoří prostřední tepelněizolační vrstva a zimní zahrada bude v podzimních a zimních měsících chladnější, vhodná pro přezimování rostlin.
Tvar zimní zahrady by měl harmonicky doplňovat stavbu domu. Když vsadíme na jednoduchý vzhled s přiměřeným množstvím výklenků, ušetříme finanční náklady a starosti s realizací složité konstrukce, jež by mohla způsobit problémy s prouděním vzduchu a vznikem nežádoucí nadměrné vlhkosti.

(Foto: Plas)

Z ČEHO?

Členění a způsob otevírání oken a celých obvodových stěn je díky moderním stavebním systémům téměř neomezený, ale pozor! Rozměry otvíravých elementů musejí být vždy posouzeny z hlediska konstrukce střechy a jejího zatížení! Nejpoužívanějšími konstrukcemi jsou hliníkové, s možností výběru barevných odstínů a funkčního provedení. Nenáročné na údržbu a cenově nejdostupnější jsou i plastové profily, kvůli stabilitě často vyztužené ocelí nebo hliníkem. V praxi se osvědčuje i kombinovaná ekonomická varianta, kdy je z hliníkových prvků řešena nosná konstrukce se střechou a z plastových prvků jsou vytvořeny boční a čelní výplně. Oblíbené jsou i nosné profily a lamely ze dřeva, ale ty vyžadují péči, u které platí čím světlejší lazura, tím větší náchylnost. Odměnou je však neopakovatelný charakter dřevěné konstrukce.
Základová deska zimní zahrady by měla být nejlépe armovaná železnými pruty. Nezapomeňme na hydroizolaci a tepelnou izolaci. Konstrukce střechy by měla mít sklon alespoň 10 °, aby se zabránilo hromadění dešťové vody a znečištění střechy, opomenout nesmíme ani větrání a odvody vnitřního kondenzátu. Důležitý je okapový žlab se svody.
Zasklení je pro správné fungování zimní zahrady klíčové. Na kvalitě okenních výplní proto nešetřme. Musí být odolné vůči sněhu, kroupám a prudkému dešti, standardní je dvojsklo či trojsklo, k úvaze se nabízí sklo bezpečnostní i zasklení s UV ochranou nebo tónovaná skla.
Pro optimální příjem sluneční energie je nejvhodnější skleněná plocha kolmá na zimní sluneční paprsky. Ty dopadají v našich zeměpisných šířkách pod úhlem asi 20 °, letní paprsky pod úhlem 60 až 70 stupňů. Při takto zvoleném úhlu v zimě zahrada přijímá dostatek tepla a v létě se naopak část paprsků odrazí, tudíž nehrozí přehřátí prostoru.

(Foto: Innex)

CO DÁL?

Počítejme s tím, že přístavba zimní zahrady významným způsobem ovlivní klima v domě nebo bytě. Nový prosklený prostor přinese nejen více světla a slunečního tepla, ale také více vlhkosti, která prospívá rostlinám, ale už ne tolik stěnám. Přebytečné vlhkosti vzduchu, rosení skel a možnému vzniku plísní předejdeme správně zvolenou kombinací tepelně izolovaných profilů, vhodným systémem větrání, stínění a instalací podlahového vytápění či konvektorů podél okenních ploch. Všeobecně se doporučuje, aby se 25 až 35 % zasklených ploch dalo otevírat – dají se využít otvírací nebo výklopná okna, dveře i posuvné systémy, variantou jsou i výklopná střešní okna nebo klapky ovládané ručně, případně elektronicky (ventilace výklopnými prvky je nejefektivnější, jsou-li umístěny v nejvyšších bodech konstrukce). Přirozené větrání se může také kombinovat s řízenou ventilací, v letních měsících zase mnozí ocení klimatizaci. Možná ale, že správné stínění bude stačit, záleží na orientaci zimní zahrady. Vyplatí se kombinovat vnější a vnitřní. Venkovní předokenní žaluzie nebo markýzy je vhodné zahrnout už do návrhu zimní zahrady, možností stínění z vnitřní strany je víc – stejně jako u běžných oken. Od závěsů přes rolety a žaluzie až po panely a screeny. Trvalé zastínění mohou poskytnout i blízké vzrostlé stromy či keře. Co se týče vytápění, ke zvážení se nabízí podlahové vytápění, ale pro občasné posezení bude stačit i menší přímotop, romantici zase ocení malý krb nebo kachlová kamna.

(Foto: Profiltechnik)

ČÍM VYBAVIT?

S výběrem nábytku pro zimní zahradu je to podobné jako v případě běžné venkovní zahrady – záleží na našem vkusu a na tom, kam nás pustí peněženka. Nábytek pro zimní zahradu by měl být praktický, pohodlný, odolný vůči vlhkosti a ideálně také nevyžadovat extra údržbu, třeba jako teak nebo ratan, u kterého máme dobrou zprávu, že je zase „in“! Mnoho lidí ale také nábytek v zimní zahradě vyměňuje – v létě si tam dá lehátko, v zimě přenese ušák. Kdo zimní zahradu zamýšlí jako celoroční skleník primárně pro květiny, ten už má jistě seznam svých oblíbených druhů. Pro zimní zahradu je vhodná například agáve, aloe, bambus, begonie, břečťan, citrus, dračinec, fíkovník, fíkus, fuchsie, palmy, ibišek, olivovník, orchideje, potos, sloní noha, šeflera, trnová koruna, zelenec a nesmíme zapomenout na vděčné sukulenty.
A jak docílit, aby zimní zahrada vypadala moderně? Kouzleme s nečekanými barvami, místo nudných béžových kachlíků zvolme dekorativní, přidejme výrazná závěsná svítidla i malé náladové lampičky a světelné řetězy a aktualizujme výzdobu. Někdy totiž pro změnu vzhledu stačí dodat moderní polštáře, nový koberec a dekorační předměty.

(Foto: Shutterstock)

redakce

redakce, tady je moje.

Na život ani na bydlení neexistují šablony. Nemáme stejný vkus nebo názory. Jedna věc nás ale spojuje. V našich bytech a domech se nefandí stereotypům.